ENG
<< Zpátky na seznam článků Jak jsme fotili na éšop

Jak jsme fotili na éšop


06.02.2014

K tomu je třeba připočítat velmi časté řešení kritických, krizových, smrtelně nebezpečných situací a obvyklou zlomyslnost počasí a jiných přírodních živlů. Tohle všechno nám umožňuje přinášet další novinky z života a práce týmu VMC.

Cesta do Ostravy za čerstvým vzduchem

A tak jsme zorganizovali naše první kreativní focení v Ostravě. Ostrava je sama o sobě rozmanitá a navíc tam máme velkou část našeho týmu. Čili naše pražská část se vydala do Ostravy na výlet, jak jinak než naším dřevákem (Austin Countryman Woody from 1964) 
Pravda je, že jsme vypadali jak cikánská rodinka stěhující veškerý svůj majetek (a vlastně se tak občas i chováme, i když tomu vznešeně říkáme diskuse – diskutujeme dobře, diskutujeme rádi a diskutujeme takřka neustále ☺). Táhli jsme s sebou tašky s oblečením, botama, doplňkama na focení, zase oblečení, líčení, jídlo a spoustu dalšího, o čem nikdo nevěděl, proč tam je, kde se to tam vzalo a kdo za tím stojí.

Balili jsme se Skondrem pečlivě, takže jsme zapomněli relativně málo (to, že nezapomeneme nic je v podstatě vyloučené) a já jsem prokázala, že jsem správná ženská a dostala jsem záchvat, že nemáme dost věcí na focení, takže jsme jeli honem v pátek před odjezdem vyzvednout do výdejny Zootu jedny retro šatky. A jak jsme tak pospíchali, tak jsme při návratu nemohli to auto zaboha najít (mini je maličký). Já jsem dostala druhý záchvat, Skondr postupně zelenal (ale ne do stylu Hulk, ale spíš do stylu ulítly mi včely), ale nakonec moji rádcové našli. A kupodivu tam, kde jsme ho nechali,  akorát nezamčené ☺ - před hlavním nádražím (pro ty, kdo neznají Prahu: Parku u hlavního nádraží se říká Sherwood a je plný Robinů Hoodů, kteří okrádají kohokoliv, ať je to bohatý či chudý) a plné věcí, prostě zázrak. A hurá do Ostravy!!! Ještě moment, ještě jsme se před tou výpravou najedli, ale pak už…huráááá do Ostravy!!!

Náš woody malonko zlobil, protože od toho velmi náročného výletu na IMM (viz. můj minulý článek) ho nikdo neseřizoval a to už stařík z roku 1964 nemá moc rád, navíc mu pošramotili výfuk při vytahování z bahna, takže já jsem dostala po hodině v autě plném výfukových plynů další  záchvat, že určitě umřu a zbytek cesty jsem absolvovala s rouškou. Takže jsme vypadali jako stěhující se cikánská rodinka chystající se přepadnout dostavník.

 

Uražený nehet, Pat & Mat

S klukama jsme se nějak úplně nedoladili ohledně téma na focení, takže jsem v sobotu dopoledne při vymýšlení a kombinování oblečení dostala další záchvat, ano - pro ty, co dávají pozor už čtvrtý v pořadí. Aby věci nešly příliš plynule, tak si naše Ája (vy neznáte Áju? Ája je přítelkyně Čefa a momentálně modelka z donucení) urvala kus nehtového lůžka – ano zní to stejně hrozně jako to vypadalo, někteří dokonce omdlívali (a nebyla to Ája). Takže měla zbytek dne pravděpodobně bolesti, ale byla hrozně statečná, to se musí nechat. Dodalo jí to pak na fotkách takový sveřepý výraz ☺.
Odpoledne po důsledných přípravách, jsme sebrali zbytek party – nadšeného amatérského fotografa Martyho a Pata, který pomáhá a točí video a my jsme mu vymysleli ještě další  novou a důležitou roli – billboarda, až to uvidíte, tak pochopíte ☺

No každopádně Pat a Mat jsou prima kluci a ukázalo se, že jsme si všichni kápli do noty a focení už bylo jenom o blbnutí – počkejte, až uvidíte Darth Vadera, billboarda v trenclích a drsný ženy feministický tajný agentky…Navíc jsme všechny účastníky zájezdu udržovali v bdělém stavu a v určitém napětí díky hladu, který zanedlouho přišel a celkově tak fotky získaly na zuřivém výrazu a hustší atmosféře.

Po sérii v Landeku jsme se přesouvali do dolu Michal, což je naprosto úžasný prostor pro náš Rockabillo-pomádo-ponašom styl. 
Takže jsme zase blbli a fotili a blbli a fotili a fotili a byli unavení až jsme to nakonec dofotili a bylo osm večer a šlo se za odměnu do hospody nabaštit se a debatit o celém dni. A jak už to znáte, debatíme rádi a debatíme dobře. Tak takhle jsme fotili naše první slavné focení a doufám, že se vám fotky budou líbit a že se třeba i zasmějete…malonko…nebo nám můžete klidně lhát a říkat, že je to dobrý ☺


Prdlá O'Fishi e-mail

Zpátky na seznam článků